Dobová politická propaganda

Pohled do obchodu příznačně nazvaného „U sněděné emigrace“. Rusům a černochům vstup zakázán. Skříň nalevo je plná špinavostí: Špionáž ve velkém i malém – pro USA, Anglii, Francii, Belgii, Vatikán, Norsko. Teror – Sabotáž – Vraždy – Sensace a pikatnosti. Prodáváme za dolary ČSR: a její lid. Ve výloze leží výtisk Hitlerovy knihy Mein Kampf. Na prodejním pultě opravdové (novinářské) kachny pro BBC a Hlas Ameriky. Vedle leží Mapa cesty do Mnichova. Samozřejmě pro kopečkáře, kteří ještě chtějí ilegálně prchnout z vlasti do míst, kde nás před válkou zradili západní „spojenci“. Obchodník nahlíží do knihy plné vyškrtaných jmen odpůrců komunistického režimu, s nimiž se již československý režim vypořádal.

Celé je to jaksi před zavřením. Před vchodem močí pes, naproti přes ulici prostitutka – neklamné znamení špinavé a zapáchající čtrti. V oknech i za pokladnou velké pavučiny. A za kasou stojí samozřejmě Hubert Ripka (1895–1958), československý ministr zahraničního obchodu v letech 1945 až 1948.

dobová anekdota z týdeníku Dikobraz

„Jak se tak koukám do knihy dodavatelů špionážních zpráv a informací, bratře Ripko, vždyť my už za chvíli nebudeme mít co prodávat!“

Zdroj: týdeník Dikobraz, 1950, kreslil Lev Haas

Tento automatizovaný digitální převod dobového textu a ilustrací slouží pro čistě badatelské a vzdělávací potřeby ve smyslu § 31 autorského zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Digitalizovaný převod může oproti dobového tištěnému originálu obsahovat drobné odchylky, způsobené různými vlivy během elektronického převodu.

Ukázky z dobových textů

Účelem dobových reprodukcí je přiblížit mladším generacím (nebo také připomenout generacím pamětníků) vývoj veřejných společenských a politických nálad i trendů, jak je odráží dobový tisk. Vedle výrazně ideologických článků poskytuje zajímavé dobové reflexe satirický týdeník Dikobraz.

Každý přispěvatel Dikobrazu měl samozřejmě svou vlastní parketu. Nicméně je dobře postřehnutelné období před rokem 1948, kdy týdeník výrazně akcentoval poválečné politické a hospodářské zmatky lidově demokratické republiky. Následujících téměř šest let bylo v Dikobrazu obdobím výrazné politické protiamerické propagandy. Když v roce 1953 zemřel Stalin a Gottwald, započalo období postupného uvolňování a právě satirický týdeník Dikobraz si mohl jako jeden z prvních troufnout na zpočátku především komunální satiru a více méně opatrnou kritiku.

Vzpomínky na 50. léta 20. století

Zajímá vás, jak žili v první polovině padesátých let běžní občané Československa? Přečtěte si pozoruhodné a překvapivě vtipné vzpomínky, jak na své dětství a mládí v poválečné Praze vzpomíná autor knihy Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky

Jaboudova kniha o mládí v Praze 50 let 20. století

Jaboudovu memoárovou knižní prvotinu se se zájmem přečtou laičtí čtenáři i historikové. Je napsána svěžím, vtipným a zároveň pravdivým způsobem. Díky pečlivé redakční kontrole se jedná o jedinečný historický materiál.

Velkou předností knihy je samozřejmě fakt, že jednotlivé kapitoly knihy tvoří autentické vzpomínky na všední život v Praze v letech 1944 až 1958. Autor otevřeně vzpomíná na svého svérázného otce, bez příkras popisuje nejrůznější klukovské zážitky. S pomocí čtivého textu rychle a příjemně porozumíte některým všedním historickým souvislostem z období lidově demokratického Československa.

Více o knize Trafouš, páskové, Vyšehradští jezdci a jiné vzpomínky.